Zprávy, rozhovory, zdroje, fakta, názory.... To všechno většinu z nás velmi zajímá. Vždyť přece každý se chce dozvědět pravdu. Ale kde je pravda? Existuje vůbec nějaká objektivní pravda, nebo jsme jen v područí médií a sociálních bublin? Jak se před tím obrovským tlakem bránit? Není jednodušší nevěřit ničemu?
Někdy mi přijde, že: každý vidí, že všichni jsou slepí. Dezinformace existuje, ale já rozhodně nejsem dezinformován. Všichni jsou ovlivnění sociální bublinou, ale já ne...
Jak tedy tvořit (a podle čeho měnit) svůj názor? Rozhodujícím prvkem tohoto procesu je předporozumění. Ke všemu, co prožívám, přistupuji s určitým předporozuměním. To ale nemusí být hned předsudek. Správné předporuzumění má totiž tří klíčové vlastnosti: přiznané, reflektované, modifikovatelené. Nejprve si musím uvědomovat svoji zaujatost. Poté je třeba se zamyslet z čeho pramení a proč je právě taková. A poté hlavně musím připustit to, že se můžu mýlit a musím být ochoten změnit názor. Předsudek je egoistická zatvrzelost v sobě.
V principu předporozumnění je obsaženo vyjití ze sebe a přijetí toho druhého - a to nejen názoru, ale hlavně člověka. To je totiž další klíčový bod. Při honu na pravdu nikdy nesmím přehlédnout druhého člověka. Je důležité nijak nepohrdat lidmi s odlišným názorem. Pohrdání je emoce, která zastavuje jakoukoliv možnost komunikace a porozumění.
Každý z nás patří do nějaké sociální skupiny. A čím víc jsme v nějaké sociální skupině, tím víc jsme v té sociální skupině. Někdy je opravdu těžké odhlédnout a podívat se jinýma očima na svoji skupinu, společenství, situaci nebo třeba církev. Ale je to obohacující pohled. Z jiné perspektivy můžeme vidět různé věci, které bychom jinak neviděli. To ovšem neznamená, že máme měnit názor a pohled, jak se nám to zrovna zlíbí. Spíš je třeba být otevřen jiné optice, protože často obohacení mého názoru, neznamená změnu názoru.
Odmítat logiku "tohoto světa" je stejně špatně jako ji plně přijímat. Ničemu nevěřit je stejně špatně jako věřit všemu. Celý tento zápas je opravdovým soubojem o pravdu, který bychom nikdy neměli vzdát. Ano, je to těžké, ale má to smysl. Vzdát tento boj je sice jednodušší, ale nikoliv správnější. A my máme tu výhodu, že můžeme celý tento zápas o pravdu brát jako zápas o Pravdu!
Děkuji za tento článek. Podobný jsem dnes napsal a čeká na zítřejší zveřejnění :-) Výstižné: "Někdy mi přijde, že: každý vidí, že všichni jsou slepí. Dezinformace existuje, ale já rozhodně nejsem dezinformován. Všichni jsou ovlivnění sociální bublinou, ale já ne..."
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.